Naučte se psát!

29. února 2016 v 20:18 | neptunie
Netvrdím, že jsem jakživ nevydala článek s gramatickou či pravopisnou chybou. (Ne že by tu tolik článků bylo, pravda. Tento je v pořadí druhý, nepočítaje jeden smazaný, který postrádal trochu hlubší smysl. Ale zase se nejedná o můj první blog; na těch předchozích jsem toho stačila vydat poměrně hodně.) Čas od času si spletu mě a mně, sem tam mi ulítne čárka nebo se překlepnu (zrovna nedávno se mi například jakýmsi záhadným způsobem podařilo ve slově píšu vyměnit š za č). Přesto si ale myslím, že můj písemný projev je na mnohem vyšší úrovni než projevy některých jiných pozemšťanů, ať to zní jakkoli arogantně.

To je vážně takový problém si zapamatovat, že za čárkou se píše mezera? A že patří opravdu za čárku, ne před ni? Že se v textu používají výhradně dvojtečky či trojtečky, nikoli čtyřtečky nebo patnáctitečky? Že otazník stačí napsat pouze jednou, aby oslovený pochopil, že se jej na něco tážeme? Že napsat na konci věty dvacet vykřičníků je zcela zbytečné? Nemluvě o písmenech na začátku věty. Živě si pamatuji, co mi o tom říkala paní učitelka v první třídě. Totiž že se tam píší písmena velká, ne malá.

Mezi dalši rozšířené nešvary patří výrazy jako by sme, by jsme, byjsme, by jsi, by si, by jste a další. Přitom je zrovna toto tak jednoduché - správně se píše bys, bychom, byste.

Slůvka holt a hold jsou sice obě správná, avšak liší se svým významem. Hold je pocta, kdežto holt znamená tedy nebo zkrátka.

A samozřejmě zásadně píšeme samozřejmě, nikoli samozdřejmě. Nevím jak na vás, ale na mě to působí jako pěst na oko.

Veškeré druhy číslovek vyjádřené číslicí - ne slovem - se píší zásadně bez mezer i bez pomlček. Tedy 5tý, 12tý, 7násobný, 8krát.

A co je pro mě vyloženě děs? Míchání dvou jazyků dohromady, což se nejčastěji děje v případě češtiny a angličtiny. Když píšu článek česky, logicky bych měla v tomtéž jazyce napsat i nadpis, ne? Ještě hloupější než cizojazyčné názvy mi ale přijde míchat dva jazyky přímo uvnitř článku nebo nedejbože uprostřed věty.

Jak říkám, nejsem žádný expert na češtinu. Ale opravdu si myslím, že by každý měl ovládat svůj rodný jazyk minimálně natolik, aby se jím stvořený text dal vůbec přečíst.
Toť vše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. února 2016 v 22:15 | Reagovat

Mezera před čárkou? Tak to jsme asi četly stejný článek :-) Děs a hrůza a měla jsem problém se soustředit na obsah :-)
Jo, taky se upíšu... Třeba jsem tuhle psala, že "silnice sypali silničáři" a když jsem klikla na zveřejnit, s hrůzou jsem zjistila, že mám "sYlnice" :-)
A můj častý překlep? Když jsem psávala o svém telefonu, že je "stará šunka", pravidelně jsem popletla písmenka a chudák můj telefon byl "stará šukna".
A taky si lidi pletou "typ" a "tip" :-)
Naštěstí jsem tady nikde nenarazila na moji noční můru, co psala kamarádka a já ji za to chtěla zabít: "jakš takš"...

2 neptunie neptunie | Web | 1. března 2016 v 8:31 | Reagovat

[1]: Já jich včera četla na TT víc... No, kdybych to neviděla na vlastní oči, nevěřila bych, co se tam dá najít za perly. :) Hlavně by mě zajímalo, kde na to ti lidi přijdou (u čárek a mezer mezi nimi a slovy obzvlášť). :)
Ale chvílema mi fakt málem vstávaly vlasy na hlavě. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama